vzpomínky

retro tag devadesátek

10. srpna 2013 v 19:58 | Aurora
Víte, jaké jsou nejjednodušší, ale zároveň zábavné články? Takzvané TAGy, určitě znáte. Tenhle koluje po internetu hlavně na youtube ve formě videí pod mnoha názvy - 80's tag, 90's tag a teď i retro tag u Petry z petralovelyhair. A jak jsem u toho videa vzpomínala, tak jsem si řekla, že tohle bude fakt jednoduchý článek, tak třeba zavzpomínáte se mnou.
Pro info, já bych spadala do 90's tagu. A předpokládám, že moje rodiče by u spousty otázek odpověděli jinak, takhle si to prostě pamatuju já a hotovo.

1) oblíbený večerníček/pohádka
Já na večerníčky nikdy moc neholdovala, upřímně, takže to si vážně nevzpomenu. Vyrůstala jsem spíš na Harry Potterovi, Pánu prstenů a Hobbitovi, Eragonovi, Kronikách Prydainu a takhle. Ale z pohádek jsem měla ráda hlavně ty, které dávali o Vánocích - Popelku, Princeznu se zlatou hvězdou na čele - a nebo Disneyovky.
2) oblíbený interpret/skupina/hudba
Úplně nejdřív jsem "aktivně" poslouchala 4tet a Ewu Farnou, ha. A pak se k tomu přidali Blog 27, O-Zone a The Offspring. Od O-Zone jsem pořád dokola poslouchala jenom Dragoste Din Tei (nebo tak nějak), protože to byla jako hračka z McDonaldu, taková modrá krabička, ta byla super! A nebo pak znělku Crazy Froga, to jsem uměla i na klavír kousek.
3) oblíbená sladkost
Já byla vždycky na čokoládu a nutellu, to bylo je moje. Ale jinak třeba Lipa, pak takový ty hnusný tvrdý růžový žvejkačky za dvě koruny s tetováním a nebo kočičí jazýčky, ty dřív nosila babička mě a bratrovi, teď žezlo převzali bratranec a sestřenice.

instantní fotky

14. července 2013 v 13:56 | Aurora
my instagram username - tamawho
Tak další instantní várka fotek. Baví vás to takhle vůbec?
První dvě jsou z pražského open air festivalu United Islands. Konkrétně pak koncert Citizens! a Aloe Blacca. Naprosto skvělý zážitek! Den předtím přijela kamarádka velvyslanecká, takže to byl naprosto skvělý poslední školní týden. To jsme stihli jenom kousek koncertu kapely 4321, taková vymejvárna, tak jsme si zatančili... pokud se to tak dá nazvat, že.

A druhý den jsem šla právě nejdřív na Tenfold Rabbits, pro mě novinka, první kapela s akordeonistou a vůbec to nebylo špatný! Pak přišla kamarádka a šli jsme na ty Citizens! Na konci koncertu začalo pršet, ale to mi vůbec nevadilo, spíš naopak. Frontman Tom Burke šel pak dokonce zpívat mezi nás a mělo to naprosto úžasnou atmosféru všechno!

A poslední koncert, který jsem viděla i celkově festivalu, byla největší hvězda tam - Aloe Blacc. Od něj znáte nejspíš jen 'I need a dollar', pokud ho neposloucháte, soulový zpěvák, není to pro každého. Tam jsem byla s kamarádem a kamarádka přišla zase s jiným kamarádem a bylo to taky úžasný. Nezapomenutelný zážitek!

(vsuvka - jestli jste pražáci a byli jste na koncertě - taky jste pro, aby příští rok byl festival zase na Ladronce a nevracel se na ostrovy?)

po vodě přišla vedra

23. června 2013 v 19:53 | Aurora
Tak jsem tu zase s menším randomem. Nechtěla jsem to něj zařazovat ty jediné dvě fotky, které mám z open air festivalu United Islands, ty sem hodím až samostatně. Jinak jsou to všechno fotky z mého telefonu, respektive pak z mého instagramu "tamawho".

(1) Teď už starší DIY projekt. Nejdřív jsem si z látky ušila tašku a pak na n fixama nakreslila Tylera Durdena z Fight Clubu. Chtěla jsem nějakou plátěnku, ale ne příliš tuctovou. Tak snad se podařilo.
(2) Učila jsem se (a pořád učím, jen to teď trochu flákám) italsky. A taky jsme byli v Itálii se třídou, bylo to skvělé, ale fotky sem dávat nebudu, mám většinou jenom skupinkové a tak. A oni by asi nebyli nadšení.
(3) Moje nová nejoblíbenější zmrzlina! Dobře, jedna z nejoblíbenějších... a zároveň příspěvek do instagramního projektu "#popsicleproject". Tahle konkrétně je Magnum Infinity - karamelovo čokoládová. Mňamka!
(4) A moje nejoblíbenější tenisky, fotka ještě ze studenějších časů.

z nouze ctnost

9. dubna 2013 v 20:45 | Aurora
Bohužel teď nemám sílu na smysluplnější články, ale to přijde, slibuju! Už se mi v hlavě rýsují nápady. Plus čekám na lepší světlo, ať můžu k článkům něco nafotit (nechte se překvapit) - teď když přijdu ze školy, tak je pološero, což mě neskutečně irituje. A navíc mám konečně po x měsících zpátky notebook, tak se můžu vrátit k psaní. Na cizích se mi nepíše dobře. Jednak máme s kamarádkou rozepsanou povídku (odkaz dodám, až zveřejníme) a druhak musím napsat dva články "do novin" - jeden do hospodářských internetových (The Student Times) a jeden do MF Dnes (Studenti čtou a píší noviny). A teď už k mobilním nekvalitním fotkám aneb "Lately I've been...":

(1) Byla jsem v pražském terariu/minizoo s našimi biologickými praktiky a tohle se mi tam líbilo nejvíc. Teda i ti živí krokodýli, jinak mě tam ty pavouci a hadi a tak až tolik neokouzlili.
(2) Už odmítám dál nosit zimní kabát, tak jsem vytáhla svůj červený trenčkot a jsem zase za Karkulku. Shodou náhod se musím do zítřka (doháje!) naučit i text Karkulky na anglické divadlo! Plus píšeme kompozici z matiky, tak mi držte palce!
(3) V kočičím hrnku snídám kakao nebo kafe a u toho jsem si četla (dočteno) Hobbita. Byla jediná doba, kdy jsem se v klidu ke čtení dostala, paradoxně. Našla jsem totiž doma krásnou starou anglickou verzi!
(4) A nejvíce nekvalitní fotka - nebaví mě párovat ponožky, takže ráno ve tmě jenom namátkou hledám dvě stejně dlouhé a takhle o většinou dopadá. Horší je to v ty dny, kdy mám jednu šedou a druou svítivě růžovou...

poslední dobou jsem...

10. března 2013 v 17:41 | Aurora
V pátek na oběd jsem se vrátila z lyžáku a zase něco "postovala" na instagram, kde jsem pod přezdívkou "tamawho". A rozhodla jsem se, že ikdyž jsou fotky logicky nekvalitní, tak občas nějaký spojím do jednoho obrázku a použijuje k vyjádření toho, co poslední dobou dělám. Mám? Nemám?
(1) Tahle fotka vyjadřuje dvě věci - moje materialisticky posedlé já a mojí lásku k marmeládkám. S kamarádem jsme se na lyžáku druhý den ráno přežrali marmeládkama, abych zacukrovali stres z lyžování. Ani jeden totiž pravidelně nelyžujeme. A hned jak jsem přijela zpět do Prahy, tak jsem musela koupit v místní Fivuze (nový level číňanů) zásobičku marmeládek v krásném balení. Lahvičky jsem někam pohřbila, nevím kam, ale snad je ještě najdu!
(2) Lístek na dubnový koncert Imagine Dragons v SaSaZu! Jdete někdo?
(3) Gandalfův citát ze Společenstva Prstenů "Fly, you fools!". Čtu teď Hobbita i LOTRa, našla jsem totiž doma staré anglické vydání. Bod pro mě! A pak jsem našla i Tolkienovy Unfinished tales. Druhý bod pro mě!
(4) A pořád jsem posedlá svými vlásky. Kéž by už nebyly jen po pás, ale až po zadek!

existenciální krize

12. ledna 2013 v 21:28 | Aurora
A je to tu zase. Nový rok a nová krize.
Mám sice do maturity ještě (relativně) daleko, ale teď z toho nějak šílím. Ani ne z maturity nebo z příjimaček na vysokou, u obojího jsem si svým způsobem jistá, že to půjde v pořádku. Nemůžu se rozhodnout, jestli to mám nazývat vysoké ambice nebo vysoké sebevědomí... Ale k tomu jsem se dostat nechtěla.
Mám jasné, že když čr, tak Praha a Karlovka. Pravděpodobně filosofická fakulta, konkrétně latinsko-řecká studia. Ale to spíš jako koníček, řekněme, a k tomu paralelně nějaký další obor. A tam začíná ta krize.
Matfyz by byl vlastně fajn totiž.
Nebo žurnalistika na fakultě sociálních věd mě láká.
Respektive celkově mediální studia.
Nebo bych chtěla jít radši studovat do zahraničí?
Nebo jenom v rámci Karlovky jet na stipendium/stáž/něco v tom smyslu někam za hranice?
Už je mi tak nějak jasné, že si podám přihlášky na víc oborů a vybírat budu pak, jak to tak vidím.

To si nějak v tý hlavě proberu, uklidním se na chvilku, dám si nohy na stůl a teplý čaj. Jenže pak to přijde znova. Ale co bude pak? Všichni chtěj mladé lidi, ale chtěj praxi. A co když se nikde nebudu moct uplatnit? Co když třeba skončím jako učitelka? Ono by to vlastně nebylo špatné, jenže to vůbec není to co plánuju... Co když zůstanu v Čr a nebudu v cizině?
A pak už zůstávám u táhlého souvislého "áááááááááá" a pohledů do náhodných míst. Krize takového rázu vážně nemám ráda. Jakože fakt ne. Trpíte na ně taky?

P.S.: Taky tak rádi píšete seminárky a eseje? Nebo jsem jedna z mála takhle šáhlých lidí? Sice ještě absolutně nevím, co napíšu na tři strany o odpadovém hospodářství, ale má první myšlenka, když nám učitelka práci zadala, byla "jé, seminárka!". Zvláštní.

když se všechno posere

1. listopadu 2012 v 20:40 | Aurora
Špatnej tejden, určitě to znáte. Fakt už jsem vyšťavená úplně, ani si nevzpomínám, že by někdy byly prázdniny.
Už je normální, že mi někdo zapomene říct, že nám odpadla hodina, tak trčím ve škole zbytečně tři hodiny. Ale zůstal tam se mnou J., tak jsme našli spoustu dveří a vtipkovali o jablkách a nakonec mě rozdrtil v šachách třema tahama. Takže to bych ještě tak nějak zkousla, ale dnešní ráno mě dorazilo.
To jsme si tak přivstali na nultou hodinu dobrovolně, ať si zabadmintonujem, a hádejte co se nestane. Mě a M. někdo v šatně ukradl z tašek peněženky (a kosmetickou taštičku). Takže všechny doklady a různý fotky v čudu. A pro mě ještě navíc v čudu skoro tři tisíce, ze kterých jsem měla v následujích třiceti minutách zaplatit zálohu na lyžák. To prostě zvedne náladu, víte. Ale tím to nekončilo, furt jsme běhali z místa na místo, každý nás posílal za někým dalším a nakonec nám řekli, že není "dostatečně prokazatelné a dohledatelné, že jsme to neztratily jinde." Aha. Takže škola se z toho prostě distancovala, jak nejrychlejc mohla. A prej, že z toho máme ponaučení do budoucna.
Takže jsme museli po škole strávit asi hodinu na policii, kde jsme to nahlásili, sepsali protokol a pak čekali a při tom luštili křížovky. Ještě nás tam pak jeden z těch policajtů skoro seřval, proč si nehlídáme věci, když v tý tělocvičně se krade co čtrnáct dní. Skvělý. A do toho jsme ještě byly hladový.
Takže suma sumárum, přišla jsem o pár sentimentálních drobností, občanku, pojišťovnu, ISIC, kartu do knihovny, několik věrnostních karet, školní kartu do knihovny, skoro tři tisíce, kosmetickou tašku, nivea krém, anitibakti krém, placentu, vlhčený ubrousky, peněženku a jeden ibalgin.
Ale jo, mám se skvěle.

všechno zlé je k něčemu dobré

14. října 2012 v 10:54 | Aurora
weheartit
Opravdu moc tu větu nesnáším.
Ale zase se mi potvrdilo, že na ní něco bude.
Letošní školní projekt pro nás třeťáky je anglické divadlo. Zatim s jeho vývojem fakt nejsem spokojená. Téma je fajn, Pride and Prejudice je skvělá kniha, to jo. Ale obsazení teda nevim. Lidi, kteří mluví anglicky nejlépe (mezi ty se řadím i já, nechci se vytahovat, prostě to tak je) mají nejmenší role. Mě už i vyškrtli tu jednu větu, co jsem zatím měla v první scéně. Skvěle.
První verze scénáře, se kterou přišli byla (z angličtinářské stránky) katastrofa. Až pak se začli držet původního scénáře. Ale fajn, to se stane. Ale fakt nechápu, proč odmítaj do toho dát i pár písniček a dát tomu trochu muzikálový nádech. Zpěváky i hudebníky máme dobré, letos už nemusíme dělat originální hudbu (jako jsme dělali minulý rok na muzikálu), stačí ji nazkoušet. A na to máme dobré zpěváky a zpěvačky. Jenže ti mluví dobře anglicky (nebo jim aspoň je rozumět), takže mají malé role. Kde je logika? Mě se neptejte.
A abych se vrátila k větě z nadpisu - k čemu že to je dobré? Začli jsme si tyhle křivdy kompenzovat učením a zapojováním se do školních projektů, nepovinných předmětů etc. Takže už jsem přihlášená na několik olympiád (logická, biologická, matematická a asotronomická, zatím), máme náš malý soukromý sbor pro zvané, chodím na tři sporty (z toho dva na nultou hodinu) a asi začneme ještě běhat. Španělština a fránina mi jde líp než kdy dřív, s latinou zatím začínám a na FCE jsem zatím nechyběla. Na anglickém "divadle" (je nás málo, takže debaty, monology, dialogy etc) mi to taky jde, jen musím mluvit víc nahlas. Už jsem i psala do projektu MF Dnes "Studenti čtou a píší noviny". A na biologické exkurze taky chodím a nosím individuální práce.
Ještě opravit fyziku a vytáhnout češtinu a jsem v suchu.
Taky si takhle podvědomě kompenzujete některé věci?

zombie obssesion

3. září 2012 v 13:44 | Aurora
Poslední dobou jsem opravdu posedlá zombíkama.
Hlavně teda 'the walking dead'. Asi napíšu časem recenzi. Až si budu jistá, že by to nebyl jenom fangirlovskej blábol plnej divnýh slov. Potom určitě. Teď jenom pořád dokola koukám na videa ze seriálu, rozhovory s herci a odpočítávám šest týdnů do začátku nové série. Doporučuju podívat se na to tak, ať můžete pak rovnou navázat třetí sérií, pokud se chcete moct soustředit i na něco jiného!

Včera jsem si dokonce udělala úplně skvělej penál se zombičím designem. (pro představu mrkněte vlevo, kvalita pokulhává, ale pro tu představu to stačí) Šít ho ručně bylo zlo. Zip jsem odpárala z kapsy jedný starý tašky - ze vnitřku, takže je pořád jako nepoškozená! Pak jsem zase zprovoznila ruční minišičku a zkusila to s tím... udělalo to hodně mezer, které jsem stejně musela opravovat ručně. Ale nakonec jsem s výsledkem spokojená vcelku, i na tu ruku jsem svým způsobem pyšná. Ta fixa se totiž rozpíjela, což mě neskutečně iritovalo.


Jo a co první školní den? Já jsem vůči tomu nějaká pasivní letos. Prostě jsem tam přišla, pokecala, odseděla si to, pak jsme vyrazili na pizzu, pobavili se a šla jsem domu. Víc odvázaná jsem byla z mejch skvělejch bot (božích!) a diy ear cuffu. Ale jako sranda byla, to zas jo, už teď kujem děsivý plány. Já si teda hlavně vylepšuju školní výbavu a dělám poslíčka učebnicím a tak, ale pohoda.

Poslední dobou jsem nějaká vyždímaná a tak. Ale slibuju, že se pokusím co nejdřív přijít zase v kvalitnějšíma článkama, než jen takovýhlema výlevama.

question: Nějaké návrhy na články? Třeba ten survival kit? Nebo nějaké určité recenze byste chtěli? Cokoliv mi navrhněte, prosím!

energy vampire

29. srpna 2012 v 20:55 | Aurora
Dnešek byl jeden z nejhůře strávených dnů těhlech prázdnin.
Byla jsem venku s dvěmi kamarádkami. Po příchodu domů jsem nejdřív jen půl hodiny seděla a civěla do zdi.
Když někam vyrážím s přáteli, tak nějak očekávám, že se vrátím nabitá energií, šťastná, sice asi unavená, ale tak jako mile unavená. Dneska jsem přišla a byla jsem úplně společensky vyždímaná a strašně unavená, možná i tak trochu podvedená. Nejdřív jsme šly udělat přípravu na projekt na matiku, tam jsem jenom seděla a čekala, až to budou mít a hlavou mi díky Nikoletě furt probíhalo "I have a bad case of diarrhea" (píseň, ne skutečnost, proboha! :D). Pak si šly dát nějaký hnusný bublinatý pití, tak jsem si šla koupit do Alberta vodu a doslova si užívala těch pět minut samoty.
Tak fajn, třeba se to zlepší, prostě mám špatnej den, ne? Byly jsme v obchodním centru, tak jsem čekala, že prolezeme obchody a koupíme něco ve slevách třeba, nevim, nějak se zabavíme. Já potřebovala pár věcí z drogerky, tak by mi to tak vyhovovalo. Místo toho si oni chodily a stěžovaly "my máme jen tři stovky, nemůžeme nakupovat, pojďme na vzduch", tak jsem otráveně prolítla obchody v rychlosti, zjistila, že nemaj co potřebuju a přesunuly jsme se na náměstí. Já celou dobu mlčela a přemýšlela o svým nebo si jenom v duchu říkala "the fuck did I just hear?!".
Dobře, jsme na náměstí, tam se opakovalo prakticky to samé, sice jsem sehnala pár věcí za dobrou cenu, ale náladu mi totálně zkazil make-up, co jsem si koupila. Chyběl tester, ale make-up byl levný a dobrý (podle recenzí), tak jsem čapla nejsvětlejší odstín a riskla to. Chyba. I ten nejsvětlejší je na mě tmavý, tak ho asi smíchám s něčím, nevím.
Tak jsem jim řekla, že potřebuju jít na poštu odeslat balík, tak ať jdeme rychle - nechci aby mi zavřeli, že. Jejich rychle a mé rychle se asi diametrálně liší. Stihla jsem to tak tak, zatímco si ony šly na záchod do McD (svačily už v KFC). Za balík chtěly 65 korun, tak moje nálada zase klesla a peněženka byla lehčí. Pak nás čekal poslední krátký úsek k mému domu. Samozřejmě se ptaly, jestli můžu ještě být dýl a proč ne a to mě jako nepustí rodiče? "Mám už na večer program" je docela utišilo. Rychle jsem si odbyla loučící objímání a vyčerpaně vystoupala schody k bytu. Už nikdy více!
Teď jsem si zlepšila náladu mozzarellou s rajčatem a dám si něco čokoládovýho ke sledování zombí seriálu s mamkou.
Tenhle článek vám nic nedal, chápu to, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat.

Q: Máte taky nějaké přátele "energetické upíry"?
 
 

Reklama