Prosinec 2012

nepropadejte panice

31. prosince 2012 v 12:24 | Aurora |  alter ego
Tak se nám zase rok s rokem sešel. Za necelých dvanáct hodin budeme v roce s třináctkou na konci - schválně, koho to děsí? Upřímně, já nikdy novej rok nijak neslavila, většinou jsem ho nakonec trávila na chatě a ani letos to nebude jinak. Prostě si s rodičema otevřeme lambrusco, šáňo, víno, dáme si něco k jídlu a budeme možná koukat na odpočet. A tímto se prohlašuji za největšího pařmena roku, vážení! Ale abych tu nemlela zbytečnosti, chtěla jsem se ohlédnout za minulým rokem a napsat pár věcí, které se na mě změnili, ať už fyzicky či mentálně.
-> Rozhodla jsem se, že chci být polyglot. :D Teď mluvím česky, anglicky, slušně se domluvím španělsky, francouzsky bych to taky zvládla, začla jsem se učit latinu (kde jsem podle internetu vlastně na úrovni příjimaček FF UK, což mě děsí, protože toho je fakt málo :D), začínám s italštinou, dál mám v plánu řečtinu, mám základy němčiny, tak se k ní chci někdy vrátit. A v létě chci kouknout na esperanto a po prázdnináchmožná na ruštinu, ale to je zatim tak jako uvidíme.
-> Mám asi nejdelší vlasy, co jsem kdy měla a rozhodně je ještě nehodlám stříhat, teď jsou tak nějak v pase. A zároveň mám nejužší pas, co jsem kdy měla (a největší prsa, ale pšt) :D
-> Založili jsme si s kamarády malý soukromý "sbor", kde si zpíváme co chceme a já můžu zpívat s kým chci, protože mě stejně není slyšet, ha!
-> Je ze mě už nadobro seriálový maniak. Mám na svým kontě asi dvacet seriálů, když počítám ty rozkoukaný/dokoukaný a asi dalších deset plánuju. To je podle mě slušné skore. Takže zároveň plánuju článek (resp. asi několik článků), kde vám představím některé méně známe, ale skvělé seriály.
-> Jsem fakt aktivní. Jednak teda ty jazyky, "zpěv" a seriály. Pak mám jednou odpoledne volleyball, jednou ráno před školou ping pong a jednou ráno před školou badminton. A teď mě mamá (ano, začla náhle vyžadovat, ať jí oslovuju mamá :D) zatáhla do třicetidenního programu kalanetiky.
-> Jsem flexibilnější, fyzicky myšleno. Byla jsem dřív takováta holka, jak si dosáhla s rovnýma nohama asi tak ke kotníkům, to mě štvalo, tak jsem se celý léto protahovala a teď dám na zem pěsti, skoro i dlaně. A skoro dosednu provaz, ale na tom chci zapracovat ještě víc!
-> Mám míň "přátel" a víc přátel. A ty úvozovky tam hrají důležitou roli! Asi je to tím, že jsem otevřenější, což lidi často interpretují jako zlejší, takže prostě tak. Máme naší partu, která je skvělá, jsme v ní jenom myskvělí lidé, takže si není na co stěžovat :D
-> Mám vytříbenější vkus, ikdyž to není to, co vidíte na modních blozích, ale je to konečně něco koukatelného, pohodlného a přesně dle mého gusta :D

A tím bych to asi uzavřela, teď už s ničím dalším asi nepřijdu.
A nějaká předsevzetí? Respektive, předsevzetí... tak bych to nenazvala, protože to pak určitě nedodržim, že. Ale vlastně nemám nic extra konkrétního. Vlastně jenom být taková, jaká jsem teď, to mi vyhovuje.
Pokud se hodně zamyslím, tak samozřejmě dosednout ten provaz na obě nohy, naučit se ty jazyky, ušít si něco pěkněho na šicím stroji novém, nepolevit ve škole, vyrýsovat svaly na břiše (zhubnout už je mainstream :D) a tak různě.

Tak vám přeju jenom všechno dobré do třináctkového roku ;)
P.S.: Taky jsem zapomněla zmínit, že se tak nějak řídím heslem "It's not enough, that I should succeed, others shoul fail.". Takže tak:D