dětská naivita

20. července 2012 v 21:53 | Aurora |  píšu
Když si dáte vyhledat synonyma ke slovu optimismus vyjedou vám dvě slova - lehkost a živost. Já bych přidala ještě naivita.
Dětská naivita. Podle mě jsou v dnešní době opravdoví ryzí optimisté jedině děti. Ano, někdo se může považovat za optimistu, ale už je to jen převažující část vašeho charakteru, ne kompletní část. Řekněme, že k tomu máte sklony. Děti jsou optimisti. Teď jde jen o to, jak dlouho zůstanou ve své skořápce naivity.

už i duha se ztrácí v dáli
už nikdy to nebude tak jako dřív
tuhle partii jsme už odehráli
všechny fantazie přestaly mít vliv

když jsme si jako děti hráli
a nevěděli nic o světě
a ve dne pořád sny se nám zdáli
vše bylo jako z perletě

nic nebylo neřešitelné
nikdo si nehrál na lakomce
vše bylo vždycky odpustitelné
a vždycky přišly šťastné konce

Taky vám přijde, že si děti lehce spokojeně žijí ve své naivitě a vážně si to užívají? Nechybí vám to někdy?
Lidi by neměli být pořád tak vážní. Buďte občas zase dětmi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 planetarka planetarka | E-mail | Web | 20. července 2012 v 22:11 | Reagovat

Tohle je moc povedený článek ! I když jsem ještě dítě, tak mě tento článek velice oslovil. Asi tento článek je spíše pro dospělé lidi, ale i tak se mi moc líbil.

2 Strange ghost :3 Strange ghost :3 | Web | 20. července 2012 v 22:20 | Reagovat

ještě nejsem dospělá -ani nemám občanku- ale taky se mi velmi líbil... Přes to, že na to, abych si žila ve vlastnim světě a věřila, že je vše možné, jsem už stará, jsem šťastná. V reálném světě jsem pesimista. Ve vlastnim, nejětší optimista. Dobrej článek. A ano, máš pravdu :D

3 Vendy Vendy | Web | 23. července 2012 v 10:45 | Reagovat

Teď jsem psala podobný komentář u Fizzycherri.
Ano, taky bych se chtěla vrátit do dětství a asi skoro každý z nás, protože v dětství jsme byli bezstarostní a šťastní. Byl důvod k optimismu, protože jsme neměli žádné starosti, nebo jen minimální povinnosti a nemuseli jsme se ničeho bát, protože nás před světem a zlobou v něm chránili rodiče.
Ale čím je člověk starší, tím víc se stává terčem zloby dospělého světa.
Ano, dítě je chráněné a s dítětem se zachází jinak. Ale s dospělým člověkem se někdy jedná jak s kriminálníkem (oj ti na sociálkách by mohli povídat!) a nikdo se ho neptá, jestli mu je zle nebo dobře.
Dětství, to je optimismus. Proč by nebyl? Jsou k němu všechny důvody.
Být optimista v dospělosti, může být. Když má člověk dobrou práci, dobře placenou, rodinu, ve které se cítí dobře a taky zdraví. To je pár základních věcí. Mít dost peněz na poplatky, útratu a odložení na horší časy - mít láskyplnou rodinu - a být zdravý. Pak je optimismus na místě...

4 Hjůbí Hjůbí | Web | 2. srpna 2012 v 21:43 | Reagovat

Děti totiž umí žít dneškem. To mi vážně chybí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.